Korporátní bezpečnost v nové dekádě: data a informace jsou klíčem k úspěchu

Dnešní doba nás každým dnem přesvědčuje, že řada hrozeb, které ohrožují nejen provoz, ale i samotnou existenci firem a korporací, se jen zintenzivňuje.

Přitom systémy a metody, které různé organizace používají k řízení bezpečnostního managementu a řešení problémů, často nedrží krok. Výsledkem je neúplný obraz o situaci na trhu, nedostatečný přehled o přesné povaze hrozeb a tím zvýšené vystavení riziku.

Společnosti jsou ohroženy, pokud nedokáží správně vyhodnotit hrozby

Aktuální seznam hrozeb sahá od stále se vyvíjejících kybernetických útoků a průmyslové špionáže až po geopolitickou nestabilitu a terorismus. Vším zároveň prostupuje problematika dopadů klimatických změn a stále probíhající pandemie nemoci Covid 19.

Je evidentní, že majetek a pověst společnosti, její duševní vlastnictví a někdy i životy zaměstnanců, jsou ohroženy, když je narušena schopnost podniku správně vyhodnotit hrozby a reagovat na ně. Mnoho podnikových přístupů ke zmírnění rizik se skutečně snaží vypořádat s neustále se měnícím prostředím hrozeb.

Řada běžně užívaných nástrojů a postupů ale přestává stačit tempu změn a dynamice nových hrozeb a rizik. Standardní detektivní služby, využívání otevřených zdrojů a spoléhání se na jednoho poskytovatele specifických bezpečnostních nebo zpravodajských služeb již nestačí. Organizace, které nezvládnou určit závažnost hrozby tak riskují, že budou reagovat přehnaně a vyčlení na reakci příliš mnoho zdrojů nebo naopak hrozbu podcení a zdrojů věnují naopak příliš málo.

Co by mělo být klíčem k nastavení skutečně funkční platformy korporátní bezpečnosti vzhledem k rostoucí šíři aktuálních hrozeb?

Odpověď se skrývá v datech a co nejširším spektru, odkud organizace čerpá informace o zájmovém prostředí. Management a bezpečnostní specialisté by měli umět definovat rozsah monitoringu hrozeb tak, aby zahrnoval nejen rešerše z tisku nebo veřejných databází, ale také například geolokační data, hashtagy, klíčová slova (jako jsou jména vedoucích pracovníků, značek nebo jiných firemních aktiv) a metadata ze sociálních sítí. Monitorování hrozeb by zároveň nemělo být omezeno pouze na povrchový web, ale mělo by zahrnout i získávání dat a zájmových informací z prostředí tzv. hlubokého a temného webu. Důkladné monitorování může např. pomoci určit, zda aktéři hrozeb nepoužívají značku společnosti k nekalým účelům na temné webové stránce nebo převádějí její duševní vlastnictví.

Čím širší je dosah, tím lépe mohou organizace chránit svůj majetek a svá aktiva.

Autor: Ondřej Šlechta